Den vzniku Československé republiky
Vážené dámy, vážení pánové, vážení hosté,
v letošním roce si připomínáme 95. výročí vzniku Československé republiky, na jejíž tradice v České republice navazujeme. Stojí za připomenutí, že československý stát byl ustaven jako parlamentní republika, na ideálech svobody a demokracie, a jeho politický systém byl založen na volné soutěži politických stran. Dnes to mnoha lidem může připadat jako samozřejmost, ale dvě po sobě jsoucí totality – nacistická a komunistická, svědčí o tom, že to samozřejmost není, nebyla a bohužel zřejmě ani nebude.
Demokratické uspořádání společnosti a státu, dodržování základních lidských práv a svobod jsou hodnoty, o které je třeba neustále bojovat, které je třeba bránit před pokusy o ustavení vlády jedné strany nebo vytvoření autoritářského režimu.
Již tradičně se v těchto říjnových dnech scházíme u pomníků, abychom si připomněli ideály, na kterých byl náš stát založen, a osobnosti, které mu udaly základní politické a společenské směřování, i místo v tehdejším světě. Připomínáme si ale i tisíce bezejmenných vlastenců, bez jejichž přičinění by se Československá republika nikdy nestala ostrůvkem demokracie a prosperity v Evropě. První republika přece nebyla jen výsledkem jednání diplomatů, rozhodnutí vítězů první světové vlky, byla společným dílem českých a slovenských politiků a českých a slovenských vlastenců, kteří se pro svobodu a demokracii zříkali osobního pohodlí a bezpečnosti, kteří pro tyto hodnoty nasazovali životy.
Vděčíme jim za mnohé. Jejich odkazem byly a především stále jsou ideály svobody, demokracie a humanismu, a stát, na jehož tradice bylo možné znovu navázat, i když jej dvakrát po sobě zlikvidovaly dva nelidské totalitní režimy. Jejich odkazem nám současníkům je ale především ryzí nesobecké vlastenectví, protože, jak sami zakladatelé našeho státu často připomínali: Za službu vlasti se přece neplatí.
Vážení spoluobčané,
v těchto dnech v nás ožívá pocit hrdosti na naši zemi, na její dějiny, na vlastenectví našich předků, kteří nový stát vybudovali. Máme při tom často sklon konfrontovat historii se současnými politickými problémy. Vím, že současnost někdy v této konfrontaci neobstojí. Chci ale apelovat na všechny: Nezdávejme to! Nepodléhejme pokušení, že demokratický řád lze nahradit nějakou osvícenou osobou. Nechtějme vyměnit materiální požitky, a často jen vágní sliby populistů o prosperitě a jejich snadné návody na ráj na zemi, za svobodu. Přerozdělování nás nespasí, potřebujeme ekonomický růst. A podporu morálních hodnot před vychytralostí a sobectvím.
Když se dnes ohlédneme do minulosti, do mnohem kratší historie České republiky můžeme být právem hrdi na to, že jsme dokázali navázat na tradice našich předků, zakladatelů první republiky. Obnovili jsme parlamentní demokracii, základní lidská práva a svobody jsou zakotvené v ústavě. Musíme se ale současně ptát: Obstáli jsme? Udělali jsme vše, co jsme mohli. Bylo to, co jsme dělali, vždy správné? Dnes o to víc, že prožíváme několikaletý ekonomický útlum a politika u nás se v posledním roce velmi zkomplikovala. Ano, všechno není, jak má být.
Společnost se v posledních letech rozpadla na části, které k sobě, zdá se, nepasují. Jako by nám chyběl pevný bod, o který bychom se mohli opřít, a proto i orientace, jakou cestou se dál vydat.
Chybí nám jasná vize, ale i seznam úkolů pro nejbližší roky, i když myslím, že není příliš složité shodnout se aspoň na základních problémech, které je třeba řešit aktuálně. Je to tunelování státem kontrolovaných společností a veřejných rozpočtů, nezávislá a funkční policie a justice, omezení státní byrokracie, transparentní hospodaření s dotacemi Evropské unie. Jistě byste tento seznam sami dokázali rozšířit o další důležité téma.
Vážené dámy, vážení pánové, vážení hosté,
i když u nás není všechno, jak má být, braňme ideály demokracie, svobody a humanismu. Neodkládejme vlastenectví jako kabát, který vyšel z módy. Tyto hodnoty přece nepodléhají módním trendům. Historie je pouze minulou přítomností a přítomnost tvoří lidé, my všichni, svými životy, svou prací, svým vkladem do společnosti.
V příštích dvou dnech nás čekají předčasné volby do Poslanecké sněmovny. Budeme v nich rozhodovat o směřování naší země v dalších čtyřech letech a možná také o podobě naší demokracie. Věřím, že budete volit s rozvahou a rozhodnete se správně.
Přeji vám vše dobré a děkuji vám za pozornost.
