Věřím ve společnou budoucnost

Se zájmem jsem si na webu TV Praha přečetl článek, že se v Parku Na Pankráci opět podaří díky úsilí současného vedení radnice a zapojení soukromého investora, zprovoznit fontánu. Poněkud humorné mi připadá, že to jedna z radních prezentuje jako objev či novinku, když uvedla: „Mě napadlo, že vodní prvky jsou součástí každého moderního parku na západě“. O obnově fontány se nicméně již mluvilo ve volebním období 2006-2010, ale tehdy z důvodu neujasněného řešení nákladů na její provoz k realizaci nedošlo.

Co mě na tom ale trápí mnohem více je fakt, že se současné vedení domluvilo se soukromou firmou, která fontánu jen vybuduje. Tou soukromou firmou je Skanska, která doslova „přes ulici“ staví administrativní budovu. Souhlasím s prohlášením, že každý developer, který staví větší objekt, by se měl finančně zapojit do veřejného sektoru. V minulosti se tak dělo, například rekonstrukcí škol a školek, výstavbou hospice na Spořilově a podobně.

Co ale beru naprosto neadekvátní, je výše zapojení společnosti Skanska. Po jiných developerech u výstavby několika stovek bytů požaduje současné vedení městské části investice či výstavbu školek, ale u výstavby administrativní budovy, jež bude generovat stovky milionu korun ročně z nájmu, se dnešní vedení radnice spokojí s fontánou v ceně zlomku ročních výnosů.

Skanska usilovala o územní rozhodnutí a stavební povolení již řadu let. Chce se mi proto věřit, že je to jen shoda náhod, že pravomocných rozhodnutí se firma dobrala v době, kdy radou prošla smlouva o vybudování fontány. V příslušné Smlouvě o rozvoji území…, bych si totiž dokázal představit, že Skanska fontánu nejen postaví, ale bude ji po nějakou rozumnou dobu i udržovat a hradit náklady na provoz a opravy. Pak by byla podle mého taková smlouva pro Prahu 4 podstatně férovější, i když pro developera „stále ještě hluboko pod cenou“.